Kočky domácí           a jak jsme k nim vlastně přišli.......

Čtyři koťátka, úplně malinká, nechali zlí lidé v krabici u dveří do sklepa. Kolegyně je donesla k nám do práce a dvě hned dostali nové páničky.  Dva kocourci, velcí tak do dlaně, ty nikdo nechtěl. Na pracovišti přes víkend nemohli zůstat a tak cestovali se mnou k nám domů, než se někdo najde, kdo by si je vzal. Nastal však malý problém. Byli tak malí, že jsem měla strach, aby někde nezalezli za nábytek,  odkud by se už nemuseli dostat. Abych si ulehčila situaci, ustlala jsem jim v kleci po andulce. Byli tak roztomilí. No a tak se u nás usídlily dvě kočky domácí. První kočky, které jsem v životě měla.

Doma u rodičů jsme chovali vždycky jen psy, první byl nalezenec Puňťa, byl u nás chvilku a potkala ho nehoda, když vběhl pod auto. Druhý byl žíhaný boxer Ikar už s PP a ten se dožil krásných čtrnácti let. Třetím pejskem byl malý, čistokrevný, černý knírač Bertík, který se taky dožil skoro třinácti roků, ale to už jsem byla dávno z domu a měla svou domácnost se dvěma dětmi. 

A tak po křečkovi  Kryšpínovi a  andulce Péťovi, přibyli k potkanům Kryštofovi, Aďulce a Terezce, dva úplně černí kocourci. Jeden dostal jméno Jáchymek a druhý byl Niki. Po nějakém roce, koncem prázdnin k nim přibyl rezavý,  mourovaný kocourek Hugo. Kocourka pořídili, pro radost vnukovi na prázdniny,  na chatě u sousedů. Prázdniny skončily, sousedi s vnukem odjeli a malinký kocourek zůstal. A tak skončil jak jinak než u nás. Asi za rok v zimě,  kolem Vánoc,  ke kocourům přibyla ještě černá kočička s bílou náprsenkou, bílýma pacičkama a bílým flíčkem na čumáčku. Byla celkem drobná, menší než kocouři a taková bázlivá, neustále se někde schovávala a tak jsme ji začali říkat Myška. Někdo ji v mrazech vyhodil ven. Když jsme ji donesli domů, měla úplně olámané a omrzlé fousky.  Kočičí kluci ji přijali mezi sebe a už to byla pravá, kočičí smečka. 

Roky ubíhaly a Jáchymek s Nikim už bohužel nejsou mezi námi, dožili se krásných jedenácti let, jenže postupně onemocněli a nebylo jim pomoci, museli jsme se s něma rozloučit. Jejích prázdné místo vyplnil špic Rocky a o rok později i Ronny. Myška a Hugo už jsou kočičí důchodci a pro rošťárny dvou malých špiců už někdy nemají pochopení ...........Rockymu a zvláště Ronnymu to vůbec nevadí.  Ronnny je ještě štěně a tak neustále Myšku i Huga dopaluje.